Vyobrazení dokonalosti. Pošmourno. Pevnina, která se trochu ostýchavě snaží dát do řeči s oceánem (pokus o personifikaci). Prostě v Anglii mi to sedlo. Londýn a jeho památky ale byly na mně- na samotinkou osobičku velkým soustem. Nezajímal mně a touhu fotit sama sebe na London Bridge nebo jedoucí na London Eye jsem neměla. Tento typ fotek mi dělá dvě brady a nechtěla jsem tam působit jako zoufalec. Pravdu díc, asi by to bylo všem definitivně jedno. Ale když jsme jeli s rodinou (4 děti), 2 dospělý, minimálně dvě houvna -Xanté měla jedno v Pamperskách, Arnieho bobek si jel vzadu vedle Harrryho ,zabalený ve froté nejednorázové pleně - na anglický venkov, neměla jsem valná očekávání...nevim, jak to mám zakončit. Prostě jsem nadšená. Vím, kde chci jednou bydlet. V "beach housu" na útesu v Devonu.
Žádné komentáře:
Okomentovat