pátek 13. září 2013

back in brno, děsivej sen, Ikea, my sis

ahoj, z5 v Brně, po témer třech měsiácích. Nestýskalo se mi. Vůbec. To srdiečko tam není. Ale těšila sem se. Z jednoho prostinkého dovodu. Je tady se mnou letos můj Vesmír (jak by řekl poeta Klus).Sestřička. Moje pohodička, klid, souznění, sranda, pohlazení, upnutost, kritik,vrba, mozeček, slepičí prdelka, amorek, madonka, kočička, prdelka, stylistka....Jsem fakt ráda.
true love; kdyby se někdo jinej takle prezentoval a přeorientoval se místo na nějakýho chlapa na svoji ségru, litovala bych ho.myslela bych si- chudák; je divnej;až moc; ale pak bych ho pochopila; nevim, jestli někdy potkám někoho, kdo bude tak moc fajn jako téra; hooope so;


Dneska se mi zdál takej hroznej sen. Ranní. Zdál se mi o ní. Byl takovej : Vlak má nehodu. Já sem v jinym kupe než ona s mámou. Běžim se přesvědčit, zda se nikomu nic nestalo. Po cestě vidim zabalený asi 4 těla. Nemám odvahu se podivat. Běžim za mámou. a už mi to je jasný...Bulim, ze sna se nejde probudit. Pak řeknu- ,,Téro". A najednou se ozve: ,,Co je?" Ještě je na hraně. Do toho vbíhá Jirka (její bývalej kluk - kterýho máme pořád hodně rády) a podkádá jí hlavu.......a pak se budim a tečou mi slzy dojetí a bezmocnosti nad tim, že se nám všem sčítá náš vyměřenej čas.....- druhá noc v novém bytě.co se mi asi zdálo? (---TOTOk.

Dneska velkej výlet do Ikei. Nejsu nakupovací typ. Ale hráblo mi a měla sem pocit, že si kupim velkej oběd i s dezertkem.
35,-; páni zlatý já nesnědla ani půlku
67,-; já to nedojedla, ani půlku
kotel mrkve.asi 20,-; dvě sousta
bezedný šálek, 20.-
Vůbec sem neměla hlad. Bylo to poprvé co mě popadla fobie z jídla. Bylo všude. Trošku panika. Příště méně znamená více. No snad mi už takle nehrábne. Přirovnala bych se k dětem co byly na odtučnovacim pobytu v Ozdravovně Les Království- hrůza. A povedlo se jim dostat na chvíli mezi civilizovanou spolešnost-- braly hopem stánky s hamburgerama, hranolkama a všema nezdravejma věcma...špatná výchova (btw- film Špatná výchova doporučuju) - i když tematicky je o jinejch věcech, než o tom - zakazovat někomu něco a neempaticky z něj dělat tlustý prase. Odtrhávat ho od kolektivu. Zvýraznovat jeho nedostatky a nenaslouchat mu...aby se z jeho vyprávění přišlo na opravdový jádro pudla.
 
Jo a ještě sem neřekla, že bydlujem v divadle Radost. A já vim že to tady bude radost. Moje mysl je na to nachystaná. Dělat radost.....to je moje motto...origoš

Žádné komentáře:

Okomentovat