prokletí dvojčat, osobní zpověď

Téra vlevo, věk: 2 měsíce

zdarec jak sviňa,
dvojčata - i have twin sister - identical. Je to dobrý. Máme se rádi, rešpektujeme se, kritizujeme se, jsme si psychologem, nasmějeme se, pobrečíme si...Ale poslední dobou mi to příjde čím dál blbější, divnější a nenormálnější.Ale začněme od Adama.
To bylo tak - jedna mladá naivka (18 let) řekla jednomu zamilovanýmu blbounoj (24) :,,poj´d dneska zkusit zaskorovat" a Fortuna tomu chtěla, že táta mámě naštěkal do boudy( I love my parents). Měla jsme bejt jedna. Babka byla v šoku a řekla - ,,Nevadí, necháš si to vzít".( My jsme to asi slyšela - pidibubínkem přes buben a od tý doby jsme neuvěřitelně lítostivý).Te´d už ne lítostivý - bonviánky, nic nás jakože nerozhází. Salámistky. Jednou jsem slyšela - že neudělám rychlej pohyb (to je lichotka?)Spíš jsme zamrzlý, i když jsme teplý (ale ne sexuálně), jde z nás teplo a sympatie. Prej jsme boží (to je lichotka?)Takový big mamy a ještě stejný- no není to boží?Ale pojďme daĺej,..Tak když se zjistilo, že budem dva (měla jsme být žena - Tereza a člověk - Jan) začli se na nás všichni těšit. Pak teda máma zrodila Terezku a Božku (je Boubelatá a již 22 let ustavičně dělá buchty z bláta). Ne, nebyla přidušená, jen jí to baví.
No bla, bla, vtipnej úvod. Jak to shrnout: Rostly jsme jak z vody, chlebem nám byl tvaroh a chleba s cukrem. Vodou nám bylo kakao a melta. Ve čtyřech jsme byly pozvány na Kavčí hory na casting do filmu Lví král. Nevzali nás - důvod - přerostlej look. Nájs. Samozřejmě jsme chodily stejně oblečený, učesaný, umytý. Lovely. Měly jsme krásný video, mapující věk od Vítání občánků po 5. Pořád jsme na něj koukaly, byly na sebe pyšný, dojímaly se. Před rokem jsem ho pustila. Nic. Mrtvola na pitevnim stole. Takovýto zrnění. Nic. Zrnění. Černobílý...-já jsem to přehrála, přemazala!!! Chtěla jsem nahrát nějakej film a pomotala kazety. O tomhle průseru se nesmí nikdo dozvědět, jasný?
Tak nějak nás všude žrali (obrazně řečeno, my dvě jsme taky všechno žraly - normálně). Na prvním stupni. Druhej stupeń - puberta - jídlo, apatie a už jsme začaly bejt víc spolu než je záhodno (nabírá to atmosféru, jakože jsme se pak začaly pelešit, ale nebojte tak hrozný to nebude :-))Nepotřebovaly jsme kámoše.Vytvořily jsme si mikrosvět - jen já a Tiny. Gympl - to samý v bledě modrym. Podporovaly jsme se v záškoláctví (čtyřikrát do roka jsme prostě nedošly). Řikaly nám Nymfomanky (asi ironicky) jinak jsme známý jako Baterky (hrozně sympa) Baterky=plochodrážnice (moje asociace) na tv- sestry Havelkovy(normálně jsme Pavelkovy).Všude spolu.Většinou i podobně ohlodaný. Naštěstí to rozsekla naše extremně blbá volba VŠ. Dobrá Máma nás nesoudně a nestoudně tlačila na medinu. Zase obě.Já jakožto větší letec v oblacích jsem se připravovala na Vojenskou medicinu. Prošla jsem střešovickym peklem (vyšetření všech otvorů.VŠECH! sliznic,dutin, psychiky atd. Udělala jsem to.Todle jo. Testy z BI,Ch,Fyz - 3 body (z 90ti)....
Naštěstí jsme se nikam nedostaly a já měla záchyt v Brně, ségra je nakonec v prdeli, ale jinak v Liberci. Jsme na sobě pořád závislý. Ale nechodíme stejně oblečený, každá máme svoji peněženku a svý kámoše. Když vidim dvojčata v našem věku nebo starší - vlastně kterýkoli - fuj!!!Malejch prcínků mi je líto - stejně oblečený, řikám si - jen najděte sílu, abyste byli každej za sebe, osobnost a ne slitina (mědi a cínu).Když vidim stejný úchyláky na dýze - ve stejnejch hadrech - vyřešilo by to pár dobře mířenejch ran, tomu slabšímu bych zmalovala ciferník,trošku bych je rozlišila a takový ty starý dvojčata- co nesou společnou tašku s nákupem a razej domů...No comment. Chuďery. Je to blbý i při seznamování. Líběj se nám stejný typy. A když se někomu líbíme my(jestli je to možný?)kterou si má vybrat? Neztrapní se pak, když si nás bude plýst? (jasně, že jo). Většinou vede ségra. Téra je hezčí jméno než Božka .Ach jak já jí nenávidim. Odi et amo. Je to začarovanej kruh - řekla bych- tak si najdeme každá víc kámošů a nebudem se spolu ukazovat. Jenže málo lidí dosahuje kvalit mý Téry. Nechci si na nikoho zvykat. Ale budu kujva muset. Srdéčka máme snad dost velký a rozum taky. Protože prdelit se spolu do Aleluja, není ta cesta.............................
Ahojda I like being SOLO Božka/Honzina